Vody Tichého oceánu

Břehy ostrovů Francouzské Polynésie omývají vody Tichého oceánu, největšího oceánu z pěti na světě. Co o něm možná ještě nevíte?

Tichý (nebo také Pacifický) oceán zaujímá plochu 155 600 tisíc km². Rozlohou odpovídá přibližně 43 % všech oceánů. Průměrná hloubka oceánu se pohybuje kolem 3 780 m, nejhlubší doposud objevený bod však tuto hloubku asi trojnásobně překračuje. Mariánský příkop (aktuálně nejhlubší místo planety), který se nachází asi 6 tisíc km západně od Polynésie, totiž dosahuje hloubky téměř 11 km.

‍

Kam sahají vody Tichého oceánu

‍

Pacifik omývá břehy Severní a Jižní Ameriky, Asie, Austrálie a také přibližně 25 tisíc tichomořských ostrovů - mimo jiné i Francouzskou Polynésii. Západní hranici oceánu představují indonéské ostrovy, které oceán dělí od Indického oceánu. Východní hranici představuje mys Horn v nejjižnějším cípu Jižní Ameriky, kde se vody Pacifiku mísí s Atlantským oceánem. Na severu Pacifik sousedí se Severním ledovým oceánem, který od něj odděluje 85 km široká Beringova úžina.

V hlubinných příkopech, které se táhnou po okrajích Pacifiku, jsou zajímavé geologické útvary, které vznikají v důsledku podsouvání dna Tichého oceánu pod okolní kontinentální desky. Následkem těchto pohybů vznikl tzv. ohnivý prstenec, ve kterém se koncentruje na 2/3 všech pozemských vulkánů.

‍

Vliv Tichého oceánu na počasí

‍

Mořské proudy v Pacifiku zásadně ovlivňují klima na Zemi, a to i výrazněji než např. proudy Atlantského oceánu. Právě v Tichém oceánu vzniká klimatický jev El Nino, který způsobuje povodně a dlouhodobá sucha v Asii, Americe až po Afriku. El Nino představuje jev, kdy studený Humboldtův proud na západním pobřeží Jižní Ameriky znatelně oslabuje, anebo jeho vody vůbec neproniknou k povrchu. To má výrazný dopad na charakter cirkulace vzdušných hmot a tedy na počasí.